Chtěl bych vám trochu objasnit původ mého nicku. Jak šel čas stával se z nesmělého zakřiknutého kluka, člověk, který je dnes někým jiným, než býval. Zajímám se o trochu jiné věci, mám jiné cíle, ale především jsem troch změnil svůj pohled na svět. A tak mě jednoho dne napadl(věřte nebo ne) skoro geniální pseudonym. Krvavá nula vlastně není jen název, měl by to být syndrom změny a uvědomění. To, že se sám nazývám nulou je pro mě mimo jiné symbol vyspělosti, srovnání se sama že sebou.
Krev pro mě není jen tekutina, která proudí v žilách, je to i dokonalá plazma, je to něco tak romantického. Krev je nám vlastní, máme ji všichni v sobě a přesto je plno lidem paradoxně natolik cizí, že jí nedokáží přijít na chuť. A to, že spousta lidí nevidí v krvi nic zvláštního je právě problém dnešní doby. Proč hledat krásné věci okolo nás, když to nejkránsnější a nejdokonalejší je v nás.















Zajímavý pohled. Podle mě, je to nejkrásnější v nás naše čistota duše, všechno ostatní a zkažené je ego. Kdo má čistou krev, má čistou mysl a tím pádem jeho ego nemá nad myslí kontrolu. Každopádně souhlasím, že hnusit se krve je zbytečné, nebýt jí..