Fšichni budou určitě řešyt, estli je pravopys dúležitý a estli se bes ňej dá vúbec žít. Sou lidi, který ho uznávají jako svúj kult. Poprafďe, kdyš jsem vyďel, co je za téma tídně tentokrát, řekl sem si, co vo tom tak vlastňě psát. Náš češtynář pořád mektá vo tom, jak je dúlešité mluvit spysovňe. Podle mně je hlavňe důležití rosspoznat, kdi a kde má člověk mluvit spysovňe. To, kde a jak máme psát i a y je(bohuže) y znak naší ínttelikence. Mislým, že kdibych napsal ňejaké holce, co se mi líbý a v tom psaňýčku byla jedna hrupka na druhé asi bi my ani nenapsala spátki.
Jak tak pýšu tenhle článek, uvjedomuju sy, jak je těšké psát něco s pravopysními chibami. Už je to tak automatycké, aš se tomu sám ďyvím. Taki je zajýmavé, jak se Českí pravopys vivýjel. Ňekteré vjeci píšeme dneska ůplňe jinak neš před třeba 400lety.
Mi, stutendi si taky furt ztěžujeme na to, jak do nás učytelé husťý, ale pro ně to taki asy nebude zas tak jednoduchý. Já bít učitelem, tak bich se s naší třýdy asi scvoknul. Zajýmavé taky je, jak pravopys múže zmněnit víznam slova.
Podle toho, jak se vám tento článek četl,můžete sami porovnat důležitost našeho pravopisu :D















Pěkný článek:D Ikdyž čtení trošku těžké:)